Z Vítkova do Hradce nad Moravicí

30. května 2011 v 22:00 | Vojta S. |  Proběhlé akce
V sobotu ráno se sešli čtyři členové našeho oddílu (Já, Kerol, Natka a Kuba) a dva vedoucí (Bára a Batoh) na autobusové zastávce Svinov mosty dolní zastávka a nastoupili do autobusu číslo 231 do Vítkova. Cesta proběhla úspěšně a tak jsme všichni ve zdraví dojeli do Vítkova na autobusovou stanici, odkud jsme se vydali na zříceninu hradu Vikštejn.
Na Vikštejně jsme si přečetli historii hradu a vzpomínali, co je Zlatá Bula Sicilská, prozkoumali celý hrad včetně místních podzemních chodeb a západní vyhlídky, za které jsme přes dalekohled počítali borovice na protějším kopci.

Z Vikštejna jsme šli zkratkou šíleně prudkým kopcem, na kterém nedržela zem moc pohromadě, takže pády a skluzy nebyli výjimkou J. Naštěstí se nikomu z nás nic moc nestalo, jen pod Natkou ujela zem a ta sjela pod spadlý strom. Jediné na co Natka v tu chvíli myslela byla záchrana svačiny. Potom, co se Natka dostala z pod stromu, tak zakopla o suchou větev a sklouzla dolů z kopce a jen taktak minula další spadlý strom. Natka je zkrátka šikula…
Když jsme doklouzali na asfaltovou cestu, ošetřili škrábance a očistili oblečení vydali jsme se po proudu Moravice hledat místo pro ohniště. Cestou jsme hráli hru, při které jsme mohli říkat jen slova na "b", takže jsme se nasmáli při větách typu: "Břicho bolí, Batohu, bude buřt?" Když jsme měli připravené klacky na opékání našli jsme pěkný ostrůvek, na kterém bylo ohniště, konečně jsme mohli upéct buřty a dát odpočinout naším bolavým nohám.
Po opečení buřtů jsme uklidili ohniště a vydali se zpátky na cestu směrem do kopce, kde jeli cyklisti nějaký závod a svištěli kolem nás jeden za druhým. . Nahoře jsme si chvíli odpočali a vydali se dolů, uhýbat pro změnu "cyklistům F1", kteří jezdili seshora dolů bez brzdění. Po úspěšném vyhýbání a tréninku naších nervových buněk jsme dorazili k mlýnskému splavu, kde jsme si sedli na lavičku, nasvačili a pozorovali v klídku projíždějící lodě.
Pak jsme šli po břehu mlýnského náhonu, až k mostu, kde jsme se na chvíli odpojili od cyklistů a mohli trochu zvolnit, ale asi po 400 metrech jsme na závodníky boužel znovu narazili. Když kolem nás projel poslední cyklista, našli jsme na zemi něčí mobilní telefon. Zavolali jjsme proto náhodné číslo a zeptali se, komu telefon patří. Nakonec jsme po domluvě telefon odevzdali v Žimrovicích na baru nějakého restauračního zařízení.
V půli cesty mezi Žimrovicemi a Hradcem jsme na zemi objevili krabici plnou občerstvení pro cyklisty, byly tam koláče, rozinky, sýr, banány a voda v kelímcích. Každý si vzal pár koláčů a trochu sýru a rozinek a klidně pokračovali až na zámek v Hradci nad Moravicí. Občerstvení nam opravdu příjemně zpestřilo cestu :-) .
Byla to výprava pro drsňáky a odvážlivce, tedy pro žádné bábovky. Skvělě jsme si jí užili a nasmáli jsme se snad jako nikdy.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama